Korýši (Crustacea) – většina druhů je odděleného pohlaví. Výjimku tvoří jen přisedlé druhy (Cirripedia) a někteří cizopasníci. Častý je výrazný pohlavní dimorfizmus (u samců přeměna některých končetin v ústroje k přidržování samic, nebo v blízkosti pohlavních otvorů v kopulační orgány).

Pohlavní žlázy: u primitivních skupin vyvinuty párovitě, častěji však párové gonády splývají a zachovávají se jen párové gonodukty. Vejcovody jsou krátké se žlaznatou stěnou, která vylučuje pevný obal kolem vajíček. Poblíž pohlavních otvorů ústí do vejcovodů chámové schránky, obsahující spermie uchované z doby páření. Tyto spermie oplozují postupně dozrávající vajíčka, vycházející z těla. Vývoj je většinou nepřímý, přes několik druhů larev, ale může být i přímý.

Chámovody jsou před vyústěním rozšířeny v chámové váčky. Jejich žlaznaté buňky vylučují hleny, spojující spermie ve shluky, tzv. spermatofory. Ty samec zanáší při páření do semenných schránek samic. (zdroj)

 

Jednoduše se celý akt dá popsat tak, že v pářícím procesu samci umístí sperma na spodní stranu samice (vypadá to jako malá vatová kulička). Samice pak zkroutí svůj ocas a jak vytváří vejce, klesá skrz ně sperma a připojuje je k zadečkovým nohám. U teplomilných raků vajíčka zůstanou na ocase čtyři týdny, čím je rak z chladnější oblasti, tím se doba prodlužuje. Samozřejmě vše ovlivňuje kvalita vody a druh potravy. Obecně se líhou na jaře, některé druhy také reagují na množství světla. Tropické druhy raka mohou mít mladé po celý rok, protože žije v oblasti se stálou teplotou.

 

Reprodukce a růst raků lze najít na http://www.vurh.jcu.cz/studium/raci/pdf/reprodukce_raku.pdf .

 

Páření raků
Páření, autor: neznámý

Páření raků
Páření raků Procambarus Clarkii, Foto: Roman Pech

filo


 © Raci.kvalitne.cz | email | přihlásit se | hledat | 0.001 s.


náhodně generovaná reklama